"Kam složíme dneska večer hlavu?" To je snad první otázka, kterou si člověk položí po příjezdu do cizí země. A nebo druhá, hned po "Kam zmizely moje kufry?"
První instancí, na koho jsme se obrátili my, byla polská kamarádka z minulých pobytů zde. Tímto srdečně děkujeme Martě (sice se nejmenuje Marta, ale stejně neumí česky, tak by si to tady nepřečetla) za trpělivost s vetřelci v obýváku na podlaze. Je to levné řešení, ovšem přiznejme si, člověk by si rád vybalil kufr a měkká postel má také něco do sebe. A levné řešení se prodraží, má-li člověk dojíždět do jiného města.
Jak se dá hledat bydlení? První možností je ptát se známých. Ptali jsme se, moc jsme se nedozvěděli, kdosi znal kohosi, kdo by kdesi měl mít nemovitost k pronájmu. Nic z toho nebylo. Další variantou je hledat přes inzeráty. To se nám stalo oblíbenou zábavou na další týdny. Jenže ouha. Celé byty značně drahé a jednotlivé pokoje, kromě očividné nevýhody ztráty soukromí, často nepřijímají páry. A nikoho nezajímá, že jsme prostě neodolatelní.
Nakonec, abychom Martě a její spolubydlící neznepříjemňovali život příliš dlouho a abych na cestě do školy nestrávila 4 hodiny a neutratila denně tolik, co v ČR za měsíční tramvajenku, jsme se přestěhovali z dočasného do dočasného bydlení v penzionu (B'n'B, aneb Bed and Breakfast, ovšem bez snídaně). Paní majitelka, nesmírně milá paní, nám udělala nádhernou cenu, čímžto jí děkujeme, ač si to také nepřečte.
A hledali jsme dál.
Viděli jsme několik bytů, jen několik nezapomenutelných... vybydlený pokoj pokrytý odpadky, který smrděl močí. MYSLÍM, že na zemi byla injekční stříkačka, ale nezkoumala jsem to.Další byt, dle inzerátu "quiet", aneb tichý, který byl umístěn mezi hlavním tahem a železnicí, při průjezdu náklaďáku vibrovalo sklo. DALŠÍ byt smrdící močí. Realitní agenti, kteří lžou do očí. Začínalo to být lehce zoufalé.
Nakonec se ale vytrvalé ptaní vyplatilo, a byl nám na faře nabídnut za nekomerční cenu krásný byteček, kde právě sedím na pohodlné pohovce, dívám se z okna na zahradu, kde pěstujeme bylinky. Dokonce tu máme i piáno. Je to nakonec lepší bydlení, než bychom si dovedli vůbec představit. A za výbornou cenu a bez starostí.
Samozřejmě, když člověk nemá starosti s účty, nemůže si točit knoflíky plynu podle vlastní libovůle, tak je nám trošku chladněji, ale alespoň budeme otužilí!
A do kostela to máme přes dvorek.
Žádné komentáře:
Okomentovat